Možná je to teď žhavé téma, možná příliš feminismu a zdůvodňování, možná je to o nejistotě v lidských vztazích. Mám více času k přemítání a pozorování a taky se mi momentálně stýská po mém skvělém muži. Včera na pláži byli rodiče s malými dětmi. Tatínek byl Ind, maminka nebyla Indka a mluvili spolu anglicky. Maminka byla nervózní a netrpělivě převlékala malou dcerku do plavek. Malé bylo horko, tak se ošívala a popotahovala. I mamince bylo horko a napětí se stupňovalo, až přešlo do křiku a cloumání malým tělíčkem. Víme, že maminky jsou občas přetažené a my ženy jsme více emocionální a citlivé na jakoukoliv nepohodu a napětí. Vše se stupňovalo, malá se kroutila v písku, maminka zvyšovala stále hlas. Spousta z nás to sledovala, protože to byl velký příval emocí a hodně hlučná záležitost, do toho ticha. Tatínek Ind vzal malou na ruku, odstoupil od své ženy a rukou udělal gesto – stop. Pak vzal obě děti do vody a tam si s nimi hrál. Jeho žena seděla na břehu a koukala d
Komentáře
Okomentovat