Satori Blog

Chtěla bych poděkovat jedné mojí milé dámě, která mi poslala po včerejší lekci jógy tento krásný mail. Jsem velmi vděčná za to, že se mohu setkávat na józe s tak citlivými a vnímavými ženami, že už víme, že jóga není jenom cvičení a prodýchávání, že se nebojíme více otevřít a nechat informace, pocity a emoce projít ještě hlouběji a vnímat, jak jsme všechny propojené ve velkém poli kolektivního nevědomí a také ve svých ženských zraněních. Na včerejší lekci jsem zdůraznila, že je dobré si navzájem předávat to, co jsme my ženy opravdu prožily a ne co jsme četly a nebo slyšely. Teprve potom můžeme nechat na sebe působit hloubku a sílu prožitku osobní zkušenosti, ze které můžeme všechny čerpat a kde se také můžeme začít léčit. Nikdy v tom, milé dámy, nejsme samy. A tak mějme odvahu být otevřené a o svých zkušenostech a pocitech mluvit a tak se navzájem obdarovávat a podporovat. Dobré ráno Jarmilko,  nedá mi to nenapsat Ti. Včerejší joga byla pro mě velmi výjimečná. Jednak by

Dneska je Úplněk. Mám ráda Úplňky. Trochu napětí, ale především hledání rovnováhy a vyvažování. Tentokrát na ose Panna – Ryby. Tam kde si právě teď posvítí Luna v Panně na naši každodennost, na naše tělesné a materiální potřeby, na naši nutnost mít věci určitým způsobem srovnané a denní rituály pěkně odškrtnuté, tam jsou Ryby v rozpacích. Tam, kde příliš trváme na svém zvyku (i zlozvyku), na určitém postupu, na pořádku a pravidlech…jsme tak urputní, až se stáváme závislými. A tomu už Ryby rozumí. Úplněk vám nasvítí místa, kde jste příliš závislí (na čemkoliv a na komkoliv), kde je třeba uvolnit náruč a přebrat si pocity, emoce i nutkání, která s tím souvisí. Takže právě teď jdeme do hloubky svých citových a emočních potřeb a to cestou naprosto praktickou. Pozorujte sami sebe a pozorujte, co dnes a opakovaně děláte a jak se u toho cítíte – když nevyluxujete – i když by to chtělo, když si nemůžete udělat kafe do svého oblíbeného hrníčku, když nedodržíte svůj každodenn

Často jsem o sobě slyšela, že jsem příliš divoká, energická, otevřená, emoční…a tehdy jsem ještě nevěděla, že je to dobře a začala jsem se kontrolovat. Místo hlasitého smíchu jsem se smála do dlaní, místo přímé odpovědi jsem mlčela a pak to spolkla, místo otevřených emocí jsem si vyrobila žlučníkové kameny. To je minulost, ale také zbytečné roky trápení a sebeobviňování. Vždycky se mi líbilo flamenco, ale nebyl pro něj čas a prostor a dneska už vím, že i odvaha. Na Novoluní ve Vodnáři jsem si splnila svoje přání a začala jsem chodit na kurzy flamenca. Od prvního okamžiku jsem nadšená. Už jenom postavení těla, rukou, otevření hrudníku, předsunutí brady vás přinutí zažehnout jiskry radosti v očích. Opět po dlouhé době jsem nazula boty na podpatku a opřela se chodidly do země. Nejenom opřela, ale taky pořádně zadupala. Překvapeně cítím, jak mi stoupá energie v nohách a jak chce ven. Práce se zápěstím a s prsty ukazuje na moji citovou a emoční opatrnost (a nebo poslušnost?

Skvělý den pro nový a jiný začátek. Co dnes zasadím, to vyroste. Co zasadím s láskou a jasným záměrem, to poroste v lásce a ve světle. Můžeme nechat naklíčit spoustu věcí, nápadů a také vztahů. A nebojme se být ve svých plánech odvážní a originální. Vzpomínáte na poslední Úplněk ve Lvu? Co se vám podařilo od té doby změnit a udělat úplně jinak? A nebo se stále bojíte být odlišní, zvláštní a nezařaditelní?   Já v té době v Indii koukala na film Čokoláda, abych si znovu připomněla, že každý z nás má tu sílu a schopnost objevovat a přinášet skvělé a zajímavé věci, máme přirozenou potřebu měnit se, poznávat a posunovat stále dál a jak nás naše vnitřní zákazy, strachy a zdánlivě zapomenuté rodové sliby brzdí, protože ne každý je zvědavý na vaši osvěžující energii, především pokud je sám plný strachu a nesmyslných omezení a nehodlá se této pozice vzdát. Takže nejenom objevovat a inspirovat, ale především stát sami za sebou i ve chvílích, kdy zjistíte, že jste v tom úplně sami