Satori Blog

Než se zarovnáme pod nánosy toho, co by se mělo a jak správně by se to mělo, nechejme promluvit náš instinkt, naše přirozené já. Náš kocour Tadeáš – jako každá kočka - rád relaxuje, rozjímá a medituje a k tomu si vyhledává místa, která jsou mu příjemná. Díky mojí lásce k Indii a k józe máme doma indický koutek a oltářík. Tadeáš neví, co je to Indie a jóga, ale líbí se mu tam. Příjemná energie z cest do daleké exotiky, ale také klid a požehnání hinduistických bohů ho spolehlivě uvolní a odnese do krásného snění a hlubokého odpočinku. Máte taky doma svůj koutek? Místo, kam si odcházíte odpočinout a kde je vám dobře? Kde můžete být chvilku sami při odchodu z centrální pozice kuchyně, kde jsme často „děvče pro všechno“. „Když už tam jsi, udělej mi kafe, když tam jdeš, přines mi, prosím…jo, a ještě k tomu…a zrovna tam odnes…“ Mít svoje malé soukromí je velmi důležité. Už proto, aby i ostatní členové rodiny respektovali, že i my potřebujeme být občas sami a odpočívat. S

Úplňky jsou pro nás zastavení, kdy hledáme rovnováhu a harmonii nejenom ve vnějším světě, ale především v nás samotných. Jak se krásně píše v Genových klíčích – Když se oheň podvolí vodě. Zvládáme logické myšlení, umíme argumentovat, umíme vysvětlit a zdůvodnit. Umíme spoustu věcí vydržet, přetrpět, přeskládat a ještě opakovaně překontrolovat. Ale umíme se také uvolnit a nechat všechno být? Umění odevzdat se životu je hodně o odvaze a důvěře. Ale jedině tak se můžeme stát pozorovateli svého vlastního života a jenom tak můžeme zachytit místo a okamžik, kde stojíme sami proti sobě, kde se už dlouho necítíme dobře, kde nejsme spokojení. Tentokrát to bude o vztazích. Píšu o vztazích, ale všichni dobře víme, že je to stejně jenom o nás. Uvolňujeme svůj vnitřní i vnější svět – více odpočíváme, pozorujeme, meditujeme a rozjímáme. Jakmile začneme rozebírat, komentovat, zdůvodňovat a dokazovat, kouzlo je pryč. Užijte si magickou energii Úplňku.

Říká se, že je dobré vracet se k oblíbeným knihám a k filmům ještě jednou a nejlépe i vícekrát. Pokaždé, když čteme svoji oblíbenou knihu je to v jiném čase a v jiné životní situaci. Pak čteme pouze to, co opravdu ve svém soukromém hledáčku vidíme. Ne náhodou si vybíráme témata, která jsou naše vlastní a v mnoha různých podobách a osudech. Stejně tak je to i s filmy. Osobně považuji knihy a filmy za kouzelné homeopatické kuličky, které svým jemným účinkem zapůsobí právě tam, kam jsme roky nezabloudili a do citlivých míst, o kterých jsme ani nevěděli. Proto u filmů někdy pláčeme, nahlas se smějeme, proto když odložíme knihu a nebo dokoukáme film, ještě dlouho sedíme a snažíme se zachytit něco, co se právě v nás odehrálo. Znovu prožívání příběhů je jako pročesávání vlasů hřebenem. Pokaždé zachytíte jiný pramen, pokaždé je to stejné a přesto jiné. I já mám svoje oblíbené knihy a svoje oblíbené filmy. Když jsem byla letos v Indii a tři noci jsem trávila sama v penzionu