Slunce ve Štíru a Pluto

Dneska večer vstupuje Slunce do znamení Štíra a já bych to nazvala – Kdo se bojí, nesmí do lesa. A všichni se bojíme. Tmy, samoty, opuštění, smrti, odmítnutí, stárnutí, vyzrazeného tajemství, velké hloubky emoční, citové i vztahové a taky se bojíme, že už věci a lidé nebudou stejní tak jako dřív. Vše co prosvěcuje naši každodenní realitu je žádané a tak nějak jsme se naučili, že i my máme svítit, usmívat se, souhlasit, nedělat problémy, neříkat co se nemá (nebo co si dokonce opravdu myslíme), slušně zdravit a nic nekomplikovat. Jenže světlo vyvažuje tmu a bez tmy by světlo nebylo. Dny se krátí a příroda čaruje. Tak Štírovsky, tajemně. Ranní mlhy, holé stromy, mrazivo, velké kaluže a zvláštní ticho. Dušičky, svíčky a vzpomínání. Nejvíce jsem se naučila právě v období temnoty a právě díky každé nekompromisně osudové situaci (Pluto vládne Štíru). A nejvíce mě naučili a inspirovali lidé, kteří se stále neusmívali, nesvítili a nebyli za všech okolností křečovitě pozitivní. Ale ...