Satori Blog

PoÚplňkový splín ...i tak by se nám mohl představit dnešní den. Mlha, tma, chladno a ticho. Možná, že včerejší Úplněk osvítil něco, na co jsme už dávno zapomněli, otevřel staré rány a možná to stále bolí. Možná si říkáme, že zima bude dlouhá a nekonečná a tak zoufale nám chybí světlo, ve všech jeho podobách. Minulý týden jsme si na jógové terapii povídali o realitě, o tom, že existuje spousta realit a záleží jenom na nás, jakou si vytvoříme. Záleží na našem přístupu, na naší náladě a to vše je podmíněno způsobem, jakým jsme se naučili přijímat a nebo odmítat to, co vidíme, slyšíme a cítíme. A jak je důležité najít v sobě odvahu, vidět a prožívat věci jinak, než jak jsme se naučili od svých rodičů a od svého okolí. Zvyk má železnou košili, ale my jsme tvůrci svého života. I když je smutný a náročný den, neodmítáme pocity a emoce, které prožíváme, ale zkusíme si rozsvítit malou lampičku. Může mít spoustu podob: dobrá káva, milé setkání, teplý a útulný domov s ...

To mě fascinuje, že když otevřu facebook, vyvalí se na mě spousta informací. A teď to jede...duchovno, jóga, válka, něčí bujarý večírek, nadávky v nějaké diskuzi a pak promlouvání do duše o světle a lásce...když jsem byla na setkání s panem Čumpelíkem, otevřelo se mi úplně jiné pojetí jógy, včetně jiného nastavení a vnímání těla a spolu s tím i jiný přístup k informacím, které nám tělo tak moudře zprostředkovává. Byla jsem nadšená, fotila jsem a psala si, zkoušela a prožíval a sama na sobě a pak jsem ve vlaku koukala na fotky a tahle, o které ani nevím, vyšla z toho studijního setkání naprosto geniálně. Směs barev, chutí a emocí...tak jak to v životě máme a nejde to oddělit, jenom přijmout a možná také odvážně transformovat. Vždy stavíme na tom, co už víme a nemůžeme ignorovat to, v čem žijeme. Všechno tvoří jeden celek a je to jako tanec. Vyjmu kousek pohybu a celek ztratí smysl. Takže se vlastně všichni navzájem potřebujeme a doplňujeme a odvaha přijmout i to, co...