Satori Blog

Nakonec přišel ten vytoužený výdech a snad neměl podobu vyhoření u vánočního stromečku a nebo konfliktu na vánočním večírku. Je paradoxem, že v době zimy a tmy, kdy bychom se měli více stáhnout, více odpočívat a být si více sami pro sebe, jsme místo toho společensky na roztrhání. Stejně tak je nutné absolvovat maratony v nákupních centrech, vysmýčit každou skulinku v domě a nazdobit všechno, co neuteče. Věřím, že už spousta z nás prokoukla tyto vánoční předehry a dovolila si to změnit. Více odpočívat, pečovat sama o sebe, nehonit se, nesoutěžit, nepřijímat výzvy a nevysvětlovat. Uzemnit se, napojit se na svoje tělo a jeho pocity v něm, jemným jógovým pohybem ukonejšit nervový systém a hlubokým dýcháním se vrátit zpátky k sobě. Věřím, že už spousta z nás umí vnímat potřeby svého těla i duše (tady vám chytré hodinky nenapoví) a rádi si užíváme chvilky, které máme sami pro sebe.   Je to důležité, protože je to léčivé 💖   Můžeš pít ranní ká...

     …běželo mi hlavou, když jsem si v Indii vybírala lekce a učitele, u kterých budu praktikovat jógu. Před třemi lety jsem praktikovala u milé havajské učitelky na lekcích yin yogy a to bylo kouzelné. Scházeli jsme se na střeše jednoho starého domu a do lekce nám krákoraly vrány a po stěnách pomaličku postupovaly dlouhé stíny pozdního odpoledne. Zamilovala jsem si energii zapadajícího slunce, ticho před setměním a vlídný hlas učitelky jógy. Nevynechala jsem jedinou lekci. Havajská učitelka byla starší dáma s krásnými starožitnými šperky a příjemnou energií. Kromě uvolněného těla, otevřených kloubů a nakrmené duše jsem si vždycky z lekce odnášela ten kouzelný pocit souznění a emočního pohlazení a to jsem si hodně dlouho hýčkala. Z lekce jsem se vracela skoro po tmě a cestou domů jsem sledovala rybářské lodě, které vyplouvaly na moře.   Letos jsem si říkala, že se vrátím ke kořenům a budu se věnovat hathajóze. Byla jsem na dvou lekcích, byly tak hezky...