Stagnace

Co je to stagnace?
Stagnace je, když se všechno zastaví. Dojde síla, chuť i nadšení. Nejvíce ji můžeme prožívat na jaře a říká se jí jarní únava. Končí jeden roční cyklus, a pokud byla vaše zima výživná a vyčerpávající, pak vám chybí síla pro nový start.
Ale stagnaci můžeme prožívat i kdykoliv jindy: po velké životní změně, po velkém zklamání, ve dlouhodobém stresu, při nervovém vyčerpání a nebo přijde jen tak, když máme pocit, že už nemáme sílu k čemukoliv.
Stagnace je, když zpozorujeme, že už nějakou dobu jen tak sedíme a nebo ležíme, někam koukáme a absolutně se nám do ničeho nechce.
Stagnace je když se nám nafoukne bříško a pomaličku pravidelně přibíráme a nevíme, co s tím. Po pravdě – ani se nám to už nechce (po padesáté) řešit.
Stagnace je nechuť něco změnit, něco podnikat a znovu začínat, stagnace je stálá přítomnost únavy, těžkosti, pocitu zmaru a zbytečnosti.
Stagnace jsou emoce sebelítosti.
Stagnace je ztráta smíchu a lehkosti a ztráta zájmu o nové věci a nové nápady.
Stagnaci signalizují trávicí problémy, otoky, bolesti kloubů a nechuť k pohybu.
 
A tady už svítí červená kontrolka – je třeba zaseknutou a blokovanou energii rozhýbat. Jenže to je přesně to, do čeho se nám vůbec nechce.
Víme, že bychom měli, ale tak nějak se nám v té stagnaci líbí a paradoxně je to proto, že jak nám obecně chybí energie k čemukoliv, takže nám chybí i energie pro rázné rozhodnutí a změnu.
Protože stagnace probíhá na všech úrovních – tělesné, mentální, psychické…je jedno odkud začneme. Ale osobně doporučuji začít fyzickým tělem a nedávat prostor pochybovačným myšlenkám a emocím lítosti. Když rozpohybujeme fyzické tělo, ostatní těla se přidají. Všechno se dá do pohybu. Je třeba vydržet!
Každopádně se při stagnaci nepouštějte do meditací, rozjímání a dlouhých relaxací. To by vedlo ještě k hlubšímu útlumu a nebo k nějaké zajímavé depresi.
 
V první fázi doporučuji každý den alespoň třicetiminutovou procházku ráznou chůzi, tak ráznou a svižnou, až se zapotíte. Můžete kdykoliv, i večer za tmy, pokud jste dlouho v práci. Ale opravdu každý den a vůbec to neprobírat se svými myšlenkami a pocity. Prostě nazout boty, jít a nepřemýšlet o tom.
První co zaznamenáte, je ztráta chuti se večer odměnit velkou večeří anebo mlsáním u filmečku a bude se vám i lépe usínat. Uvolníte psychické a emoční napětí, hezky se prodýcháte a aktivujete celé tělo.
A zatímco chodíte a chodíte, můžete si během chůze promyslet i nějakou formu pravidelného cvičení – třeba permanentku do fitka a nebo na kurz jógy. Jednou týdně stačí. Finanční závazek vás povede k pravidelným návštěvám cvičení. Nepodlehněte online nabídkám, potřebujete jít mezi lidi, potřebujete být v energii jakéhokoliv společného pohybu.
 
Tělu dopřejte to, co stagnaci spolehlivě rozproudí. Kromě pohybu i dostatek čisté vody, dále čerstvý zázvor a čerstvou kurkumu (do jídla a nebo rozmixovat do ovocného džusu), stejně tak i trošku pepře a chilli. Doplňte minerály, které aktivují hormonální systém – kvalitní jód a selen, stejně tak i zinek a dostatek vitamínu C z čerstvého ovoce. Omezte těžká a mastná jídla.
 
Večer místo smutných filmů sledujete inspirativní pořady – kdo co maluje, jak vaří, zařizuje, cestuje, jak kdo hubne a jak vypadá před a po…stejně tak nečtěte smutné příběhy, ale čtěte příběhy lidí, kteří něco dokázali a kteří vás mohou inspirovat.
S velkou radostí jsem sledovala na Netflixu seriál S láskou Megan. Tolik krásné inspirace pro vaření, pro domácnost, zahradu, pro zdraví….
Stejně tak na instagramu sleduji pár velmi inspirativních žen a baví mě pozorovat a zkoušet, jak lze to či ono změnit a nebo vylepšit.
Jeďte někam na výlet, běžte na výstavu, na koncert, zaplaťte si zajímavý kurz…cokoliv, co vás potěší a posune zase kousek dál. A taky se tam můžete seznámit se zajímavými lidmi.
Skvělá terapie je také nekompromisní úklid, který v mém pojetí znamená spousta vyhozených pytlů zbytečností.
 
Pokud rozpohybujete tělo – pohybem, odlehčenou stravou, kvalitním pitným režimem…mysl a emoce se přidají. Začne vám být dobře. Budete si hledat nové a další informace, budete mít sami ze sebe radost a budete vnímat tu radostnou změnu, kterou pocítíte, tu lehkost, když vystoupíte ze svojí osobní stagnace.
Možná taky změníte svůj jídelníček. Moje naposledy nastartovaná změna mi přinesla nechuť k masu.
 
Ano, sem tam se objeví nějaký vnitřní šotek, který vám bude našeptávat, že ty večery v dece u toho dojemného filmu a s miskou lahůdek byly přece docela příjemné. Trošku si poplakat, trošku se politovat a něčím dobrým se odměnit – to bylo přece fajn.
V tomto případě se šotkem vůbec nediskutujte a jeďte si dál a dál svoje nově nastavené priority. Další inspirace, nápady a radosti budou následovat.
Krize jsou přece od toho, aby se překonávaly.
A život je jako voda. Má proudit…
 
 
Hodně štěstí 😊

Fotečka je moje 💙