Sama ve svém čase
Kdysi dávno jsem sama
odjela na týden do Itálie, protože jsem prostě chtěla být sama. Tehdy to bylo
dost neobvyklé a taky jsem vyslechla různé poznámky a podezíravé připomínky.
Týden samoty u moře jsem
dostala jako dárek od svého muže k narozeninám, protože i když miluji
svoji rodinu, potřebuji být občas sama ve svém vlastním prostoru a ve svém
čase.
Od té doby se toto moje „občas
sama“ stalo mým oblíbeným. A vždycky se na to těším.
Letos jsem si všimla, že
čím dál více lidí cestuje jenom samo se sebou. Potkala jsem je v letadle,
na stanovišti taxíků, v kavárničkách i na pláži. Čtou si, rozjímají,
vychutnávají si kávu a nebo dobré jídlo, prochází se, koupají se v oceánu,
praktikují jógu a nebo nedělají vůbec nic. Prostě se uvolní a odpočívají.
Chtějí si užívat sami
sebe.
Jsem ráda, že už jsou i
tyto možnosti a že stále více lidí má tu chuť a potřebu.
Být sama znamená být si
více k dispozici, užívat si svůj soukromý Kairos tak jak mi to vyhovuje,
tak jak to mám ráda.
Není třeba se stále
přizpůsobovat rytmu a programu skupině, nemusíte nikomu zdůvodňovat proč se vám
nechce to či ono, proč se tváříte tak, když skupina to vidí jinak, proč se
v noci často převalujete, proč místo na sedmou jdete až na osmou a nebo
nejdete vůbec nikam.
Možná potřebujete ke svému
životu zrcadlení a zpětné vazby, abyste mohli na sobě pracovat, ale možná vás
to už občas taky nebaví.
Stejně zůstáváme, díky
technice ve spojení, ale řídíme si to sami. Někdy máme chuť a někdy se nám
prostě nechce a tak se vypneme.
Pravda, je třeba i něco
oželet. Rozesmáté skupinové fotky, inspirace při nákupech, společné večery
s lahvičkou vína, přesný program vaší dovolené,
okamžité sdělování svých
pocitů a názor skupinky, když sami nevíme.
Ale když to vyzkoušíte,
pak zjistíte, že taková cesta „občas sama“ se mění na dlouhou soukromou
meditaci, volné a příjemné plynutí času bez hlídání hodinek a stavu pohotovosti
a mně osobně vždy přináší opravdový odpočinek a také citovou a emoční očistu.
Protože jediný člověk,
který mě může rozhodit a naštvat, jsem já sama.
Ale proč bych si to
dělala?
Foto: Jarmila Voženílková
Foto: Jarmila Voženílková
Komentáře
Okomentovat