Stopy
Dneska jsem vyměnila
jógovou halu v barevném domečku za dlouhou procházku po pláži.
Bylo krásné horké
odpoledne a Indický oceán byl divoký. Šla jsem sama a občas jsem měla psího
průvodce. Šla jsem hodně dlouho, vítr mi profoukal myšlenky v hlavě a užívala jsem si
krásnou soukromou meditaci.
Když jsem se otočila a
podívala zpátky, viděla jsem svoje stopy v písku a taky jsem viděla, jak
vlny oceánu pravidelně moje stopy smývají. Přišlo mi to velmi symbolické. Jak
často se ve svém životě ohlížíme a hledáme stopy svých dřívějších dnů a
prožitků, toho, co se už dávno stalo.
A přitom je za námi už jenom
čistý písek. To pouze naše mysl uvízla, abychom stále dokola prožívali to dávno
prožité a ukončené. Abychom se znovu a znovu trápili tím, co už nelze změnit.
Dnešní jógová praxe byla
kouzelná. A přinesla mi několik poznání: že je dobré být občas sami, že je
důležité se často neohlížet a že je podstatné věřit oceánu, že co je třeba, to
opláchne a smyje.Foto: Jarmila Voženílková
Komentáře
Okomentovat