Odpolední Ganéša

„…S přibývajícím odpolednem se naše stíny prodlužují. V noci ve tmě, se pak stáváme vlastními stíny…“

Tom Robbins

Skvělá myšlenka ve společnosti dalších skvělých myšlenek v knize Parfém bláznivého tance mě oslovila, protože mám ráda klid pozdního odpoledne a ráda pozoruji hru světla a stínu přecházející přes můj pokoj a přes můj oltáříček a jeho nájemníky.

Vždycky mě zajímal tanec světla a stínu, jejich vzájemné propojení a chvíle, kdy přebírá vládu světlo a kdy stín a kdy potom všechno zahalí tma.

Každý okamžik má jinou energii a jinou atmosféru.

Tak jako v našem životě.

Energie pozdního odpoledne uvolnila prostor stínům a zachytila Ganéšu v neobvyklých liniích a tím probudila moji fantazii.

Máme rádi plné nasvícení poledním sluncem, kdy si užíváme jasnou a hřejivou Lví energii, která nám umožní mít v tom jasno a nebýt opomenutí při prezentaci svého majestátu.

Odpolední světlo přináší harmonizující energii znamení Vah, kdy pozorujeme prodlužující se stíny a snažíme se rozlišit co je moje a co je tvoje…abychom pak jednou zjistili, že všechno je naše.

Po setmění přichází klid a ticho pro Štíří energii náznaků a tušení, kdy se učíme přijmout a nepochybovat o existenci toho, co vnímáme, cítíme, ale nevidíme.

Svět je dokonalý ve svojí vyváženosti, jenom my se možná až příliš snažíme ovládnout přirozenost běhu věcí.

Někdy toužíme prodloužit okamžiky plného nasvícení a vyhřívat se v tom jasném a zářivém, kdy přesně víme co je co a kdo je kdo a někdy se naopak příliš dlouho trápíme ve tmě plné pochybností a zranitelnosti.

Učíme se uvolnit v proudu života a cykličnosti nejenom času, ale i našeho prožívání, učíme se prožít nejenom plné světlo, ale i stíny a tmu.

Učíme se obejmout naše obavy z neznámého a učíme se obejmout i sami sebe v okamžiku, kdy máme k dispozici jenom svoji odvahu a intuici.

Foto: Jarmila Voženílková