Mýtus o šťastném manželství

Šťastné manželství neexistuje. Je to mýtus, který se předává v lehkém opojení mysli a s nadějí, že každý může být tím vyvoleným a šťastným.

Tady začínají naděje a tady často končí i spousta vztahů, protože takto si štěstí opravdu nikdo nepředstavoval.

Pokud někdo tvrdí, že má dokonalé a šťastné manželství, pak většinou zpozorním, protože podle mých letitých zkušeností to bývá často spíše hra na šťastné manželství, kde jsou rozdané role a scénáře a dbá se na přesnou prezentaci a intonaci.

Když přistoupíte blíže a v nestřeženém okamžiku padnou masky, jak už to tak bývá – i herec je občas unavený, jenom koukáte, co všechno dobře schované a pečlivě hlídané vyběhne ven a vybafne na vás.

Šťastné manželství neexistuje.

Existuje manželství, které zná a ví, jak je občas těžké přijmout toho druhého i s jeho potřebami a bolístkami.

Existuje manželství, které prošlo zkouškou probdělých nocí a dlouhých prázdnin spolu s dětmi a bez babiček.

Existuje manželství, kdy v jednom okamžiku chyběly peníze, porouchala se pračka a děti potřebovaly nové zimní boty.

Existuje manželství, kde se tvrdě a zásadně střetne vaše představa o lásce a o princi na bílém koni s realitou a přesto jdete spolu dál.

Existuje manželství, kde máte občas chuť toho druhého vystěhovat a zamknout za ním na sto západů.

Existuje manželství, kdy jeden den milujete a druhý den vás dráždí jenom způsob, jakým ten druhý chroupe sušenku.

A existují i manželství, kde jste minimálně jednou uvažovali o tom, že to všechno ukončíte, že už nemůžete, že už vás to nebaví a že je to k ničemu.

Existuje spousta podob manželství, ale nejsou to kopie štěstí a dokonalosti. Jsou to vztahy, které prošly různými zkušenostmi, spoustou důležitých rozhodování a hlubokých krizí.

Tato manželství zrají věkem společných vztahových situací, učí se úctě jednoho k druhému, nesmírné toleranci a zejména se učí stále rozeznávat kdy je to tvoje a kdy je to ještě stále moje.

Učí se nevracet ve svých výčitkách a hledání viníků, ale ví, že jedině cesta dopředu stále dál se vším, co se naučili, co získali a co pochopili, je jedinou možnou.

Existují různé podoby manželství a v těch zralých a léty prověřených tuší, že jediné co mohou svým dětem předat je vzpomínka na to, jak přežít manželské krize, nedostatky a průšvihy a přesto zůstat spolu.

A pokud toto všechno a mnoho dalšího spolu přežijete, zvládnete a přijmete, pak neříkáte, že máte šťastné manželství, protože víte, že máte mnohem více.