PoÚplňkové rozjímání
Procházíme náročným obdobím, nejenom prudkou změnou počasí a rázným vstupem do podzimních až zimních teplot, ale i nástupem do nových pracovních povinností a školních povinností našich dětí.
Vnímám, jak se stupňuje
nervozita, jak pilujeme svoje odhodlání a snahu zachytit rozumem a časem svoje předsevzetí
a sleduji, jak mě cestou na ranní jógu neuroticky předjíždějí řidiči a rychle kličkují
mezi dalšími auty.
Snažíme se zachytit čas a
svoje plány, které nám naběhnou, jenom co ráno otevřeme oči.
„Eliško, otočím se na
milou paní na podložce po ranní lekci jógy, „slibte mi, že se na příští lekci
už nebudete tolik snažit.“
Paní se rozesměje,
rozumíme si.
Příliš se snažíme
dopilovat pozice a pak si zablokujeme krční páteř, příliš se snažíme zachytit
čas a pak kličkujeme autem po silnici, tak moc se snažíme usnout, až
prostě neusneme, tak moc se snažíme být milé, vstřícné a příjemné, až objevíme
na svém obličeji jednu velkou křeč, ramena u uší a stažené břicho.
Povolme a tolik se nesnažme.
Uvolněme se, dýchejme, více
pozorujme a více prožívejme.
Naučme se přijmout i naši
nedokonalost v té spoustě (zdánlivé) dokonalosti.
Každý den je jiný a každý
den i my jsme jiní.
Někdy jde všechno jako po
drátku, máme spoustu energie a síly, cítíme se skvěle.
A někdy to prostě nejde.
Jsme unavené a rozlámané. Špatná noc, těžké sny…
Nepřepínejme na tlačítko: „
To dám, to zvládnu, to překonám…“
Ale přijměme svoji únavu,
náročný ranní rozjezd, zpomalme a uvolněme se.
Jedno velké napětí plodí
další velká napětí a většinou náš večer končí vyčerpávajícím podřimováním nad
knížkou, kdy čteme a nevíme co a nebo nad počítačem ve snaze odpovědět na všechny
maily, které jsem už přes den nestihla ani přečíst.
Když zpomalíme, pak
zpomalí i svět okolo nás, vyzkoušejte to.
Možná máme pocit, že sedíme
na velikém kolotoči, který se stále rychleji a rychleji točí a my s ním,
pak je dobré si uvědomit, že kdykoliv můžeme z kolotoče seskočit a ten
kolotoč s vědomím svého vnitřního klidu a uzemnění jenom pozorovat. Občas
přes den, na chvilku…velmi se nám uleví.
Máme svůj vlastní rytmus a
žijeme ve svém vlastním čase.
Respektujme to,
respektujme sami sebe.
Krásné a uvolněné dny
přeji.
Komentáře
Okomentovat