Svoboda fasciím

Tak důležité je zprůchodňovat a uvolňovat svoje tělo, svoji pozici, svoje přesvědčení, svoje názory a celý svůj život. Tam, kde se zastavíme a obrníme, tam, kde odmítneme změnu, jiný úhel pohledu, nový nádech…tam začneme stagnovat. Po těle i po duši.

Fascie jsou krásným symbolem naší osobní pružnosti a všechny naše jizvy, porody, úrazy, všechny naše životní boje, prohry a nejistoty se propisují do naší životní existence, do způsobu, jak se hýbeme, jak přemýšlíme, jak dýcháme, jak přijímáme a odevzdáváme anebo stagnujeme.

Všichni máme ve svém životě svá soukromá zranění a jizvy, všichni ve svém životě procházíme náročnými životními situacemi, ale to není důvod proč to nezkoušet dál. Cestou jemnosti, cestou sebepřijetí, uvolnění a odevzdání (se) 💜💜💜

 

Fotečka je moje. Letos jsem oprášila svůj certifikát z kurzu Body and Mind a vrátila jsem se k pilates. Vedu lekce pro ženy a moc mě to baví. Potřebovala jsem změnu. Změnu potřebovalo i moje tělo a moje mysl. Všichni občas potřebujeme změnu 😊

I když jógu miluji, pilates mi ji krásně doplňuje. Praktikuji oboje, ale nikdy ne dohromady. Jóga i pilates si zaslouží svůj vlastní prostor.

 

 


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Cesta k osvícení

Obrázek
Tak jsem se letos ráda vracela do náruče Matky Indie. Už když jsem vystoupila z letadla, potěšily mě známé vůně a pachy, ve vzduchu lepivá prádelna, úsměvy a jiskřivé oči okolo…..jsem doma. Matka Indie mě pevně objala, i s mými antibiotiky, se kterými nesmím na sluníčko, i s nařízeným klidovým režimem, takovou celou pomuchlanou předchozím rokem a ušmudlanou dlouhým letem…   „Jsem tak unavená, nesmím cvičit, nelákají mě výlety ani festivaly…co tady budu dělat? Tak moc jsem se na tebe těšila…“ řekla jsem… „Neboj, bude to skvělé“, zašeptala mi Matka Indie a pevně mě objala. „Nebudeš dělat vůbec nic“, dodala. „A to jde?“, zeptala jsem se. „Tolik se toho ještě musíš naučit“, mrkla na mě svýma tmavýma očima.   Fotečky jsou moje 
Další informace

Stagnace

Obrázek
Co je to stagnace? Stagnace je, když se všechno zastaví. Dojde síla, chuť i nadšení. Nejvíce ji můžeme prožívat na jaře a říká se jí jarní únava. Končí jeden roční cyklus, a pokud byla vaše zima výživná a vyčerpávající, pak vám chybí síla pro nový start. Ale stagnaci můžeme prožívat i kdykoliv jindy: po velké životní změně, po velkém zklamání, ve dlouhodobém stresu, při nervovém vyčerpání a nebo přijde jen tak, když máme pocit, že už nemáme sílu k čemukoliv. Stagnace je, když zpozorujeme, že už nějakou dobu jen tak sedíme a nebo ležíme, někam koukáme a absolutně se nám do ničeho nechce. Stagnace je když se nám nafoukne bříško a pomaličku pravidelně přibíráme a nevíme, co s tím. Po pravdě – ani se nám to už nechce (po padesáté) řešit. Stagnace je nechuť něco změnit, něco podnikat a znovu začínat, stagnace je stálá přítomnost únavy, těžkosti, pocitu zmaru a zbytečnosti. Stagnace jsou emoce sebelítosti. Stagnace je ztráta smíchu a lehkosti a ztráta zájmu o nové věci a nové n...
Další informace

Když odcházíte z lekce jógy

Obrázek
Náš životní postoj se zrcadlí ve všech našich tělech. Všechno, co se delší dobu odehrává v jemnohmotných tělech, se časem propíše i do fyzického těla. A tam je to už vidět.   Když sbalíte podložku a odcházíte z lekce jógy, pomalu ztrácíte kontrolu sami nad sebou, protože se přepínáte do režimu „po józe“. Zapínáte mobily, povídáte si, myšlenky a starosti přebírají prioritu.   Cestou do šatny si připomínejte, že jóga není jenom hodina a půl na podložce, že na lekcích jógy si to pouze nacvičujeme, právě pro tu jógu bez podložky.   Když odcházíte z lekce jógy, cestou do šatny prodlužujte to poznání a prožitek hlubokého dechu, zpevněného těla, klidné mysli a vnitřního klidu. Protože tak vědomě pracujete na jemnohmotné úrovni a učíte se novým návykům.   Když odcházíte z lekce jógy, občas na to zapomínáte. Ale já to sleduji 😉😊 Fotečka je z jednoho mého worshopu na Slovensku. Pozdravuji Slovensko, moc ráda jsem tam jezdila a stále jezdím 💗 ...
Další informace