V Kallambalam

 

Když se uvolníte z těch evropských (a jiných) vibrací, což nějakou dobu trvá, samozřejmě, uvědomíte si, jak složitě žijeme a čím složitěji žijeme, tím složitěji se cítíme a ztratili jsme tak úplně kontakt s jednoduchostí.
 
Nevěříme na jednoduchá řešení, přijde nám to divné, že by to mělo fungovat...jako opravdu pranajama a každý den a vědomě relaxovat...a uvolňovat nervový systém...jako jen tohle, opravdu?
 
A tak hledáme vhodná antidepresiva a když už to taky nefunguje, tak jsou tu psychedelika a šarlatáni a nebo šamani a nakonec asi kolo štěstí 😎 a přitom my se potřebujeme vrátit sami k sobě, v jednoduchosti a lehkosti...prostě se už více nezahlcovat a nepřebíjet techniku technikou.
 
Je tady jóga a jsme tady my sami, kteří jsme se opustili v těch nejbolestivějších časech a vydali se hledat spasitele.
Cestujte, poznávejte, přijímejte, redukujte, aktualizujte a nespoléhejte na to, že vás někdo či něco zachrání.
Nezachrání.
To můžeme jenom my sami 💜
 

Fotila jsem v Kallambalam (jižní Indie)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Cesta k osvícení

Obrázek
Tak jsem se letos ráda vracela do náruče Matky Indie. Už když jsem vystoupila z letadla, potěšily mě známé vůně a pachy, ve vzduchu lepivá prádelna, úsměvy a jiskřivé oči okolo…..jsem doma. Matka Indie mě pevně objala, i s mými antibiotiky, se kterými nesmím na sluníčko, i s nařízeným klidovým režimem, takovou celou pomuchlanou předchozím rokem a ušmudlanou dlouhým letem…   „Jsem tak unavená, nesmím cvičit, nelákají mě výlety ani festivaly…co tady budu dělat? Tak moc jsem se na tebe těšila…“ řekla jsem… „Neboj, bude to skvělé“, zašeptala mi Matka Indie a pevně mě objala. „Nebudeš dělat vůbec nic“, dodala. „A to jde?“, zeptala jsem se. „Tolik se toho ještě musíš naučit“, mrkla na mě svýma tmavýma očima.   Fotečky jsou moje 
Další informace

Když odcházíte z lekce jógy

Obrázek
Náš životní postoj se zrcadlí ve všech našich tělech. Všechno, co se delší dobu odehrává v jemnohmotných tělech, se časem propíše i do fyzického těla. A tam je to už vidět.   Když sbalíte podložku a odcházíte z lekce jógy, pomalu ztrácíte kontrolu sami nad sebou, protože se přepínáte do režimu „po józe“. Zapínáte mobily, povídáte si, myšlenky a starosti přebírají prioritu.   Cestou do šatny si připomínejte, že jóga není jenom hodina a půl na podložce, že na lekcích jógy si to pouze nacvičujeme, právě pro tu jógu bez podložky.   Když odcházíte z lekce jógy, cestou do šatny prodlužujte to poznání a prožitek hlubokého dechu, zpevněného těla, klidné mysli a vnitřního klidu. Protože tak vědomě pracujete na jemnohmotné úrovni a učíte se novým návykům.   Když odcházíte z lekce jógy, občas na to zapomínáte. Ale já to sleduji 😉😊 Fotečka je z jednoho mého worshopu na Slovensku. Pozdravuji Slovensko, moc ráda jsem tam jezdila a stále jezdím 💗 ...
Další informace

Stagnace

Obrázek
Co je to stagnace? Stagnace je, když se všechno zastaví. Dojde síla, chuť i nadšení. Nejvíce ji můžeme prožívat na jaře a říká se jí jarní únava. Končí jeden roční cyklus, a pokud byla vaše zima výživná a vyčerpávající, pak vám chybí síla pro nový start. Ale stagnaci můžeme prožívat i kdykoliv jindy: po velké životní změně, po velkém zklamání, ve dlouhodobém stresu, při nervovém vyčerpání a nebo přijde jen tak, když máme pocit, že už nemáme sílu k čemukoliv. Stagnace je, když zpozorujeme, že už nějakou dobu jen tak sedíme a nebo ležíme, někam koukáme a absolutně se nám do ničeho nechce. Stagnace je když se nám nafoukne bříško a pomaličku pravidelně přibíráme a nevíme, co s tím. Po pravdě – ani se nám to už nechce (po padesáté) řešit. Stagnace je nechuť něco změnit, něco podnikat a znovu začínat, stagnace je stálá přítomnost únavy, těžkosti, pocitu zmaru a zbytečnosti. Stagnace jsou emoce sebelítosti. Stagnace je ztráta smíchu a lehkosti a ztráta zájmu o nové věci a nové n...
Další informace