Satori Blog

Stále v energii Novoluní a stále sledujeme prognózy a zapomínáme sledovat sami sebe. Stále v energii zraněného Lva (ukažte mi nějakého sebevědomého a hrdého Lva, pokud ho znáte) koukáme kolem sebe a zapomínáme koukat sami na sebe. Klasika 😊 A proto se ptám:   Jak se daří vašemu Lvu?   Má dostatek prostoru a sebevědomí, aby si mohl rázně a nekompromisně určit hranice a vymezit svůj vlastní prostor? A nebo si pořád jenom stěžuje a kňourá jako kočka?   Má váš Lev stále kolem sebe tu krásnou prosvětlenou auru velkorysosti a přirozené autority a nebo ho rozhodí první ranní konflikt v tramvaji?   Je váš Lev hravý a charismatický a nebo nepůjde spát dřív, dokud nemá umyté nádobí ve dřezu a pečlivě srovnané zásuvky?   Umí váš Lev lenošit, odpočívat a užívat si a nebo se stále a celý den jenom honí za svým vlastním ocasem v hrůze, že by někdo zahlédl jeho prokrastinaci, u které se (nedej Bože) cítí blaženě?   A kdy naposledy si váš Lev krásně...

  Místo stavění mřížek nebo spíše „mřížky“ okolo sebe, pozoruji a ladím. Vždycky jsme v nějakém prostoru a vztahu…s lidmi, s věcmi, s krajinou, sami se sebou, a když na chvilku zpomalíme, pak cítíme, jak nám v tom je. Už jenom zahrada plná květin a šťavnaté trávy, oblíbený hrníček na našem psacím stole, kde je i spousta dalších důležitých věcí, náš soukromý koutek doma, kde odpočíváme a tvoříme…to všechno s námi ladí a je nám v tom dobře. A pokud ne, můžeme doladit sami…květinami, krystalem, měkkým světlem svíčky, dobrým jídlem, jiskřivou vůní, dokonce i hlasem, hudbou, krásným výhledem z okna, jógou, procházkou lesem….cokoliv nás napadne. Když tvoříme a harmonizujeme svoje okolí, pak ladíme a léčíme sami sebe. Často stačí drobnost, chvilka zastavení a procítění. Uvolnit se, pohrát si s prostorem a s časem,  s náladou, s barvami a tvary.  Vše se děje samo, není třeba o tom přemýšlet, spekulovat a ptát se druhých. Stačí pozorovat a tvoři...

Pokud je naše jógová praxe motivovaná sebezdokonalováním, sebeopravováním, sebevylepšováním a touhou po získání speciálních dovedností, pak už náš výchozí záměr je postavený na tom, že jsme nedokonalí, nevyhovující (komu a čemu ?), špatní a hloupí.  Pokud je naše jógová praxe motivovaná sebepoznáním v momentálním stavu jasné bdělosti a citové a emoční přítomnosti, po touze navázat opět kontakt se svým tělem, se svými pocity a sami se sebou, bez úniku do složitých filozofií a myšlenkových konstruktů, pak můžeme tvořit.  Z lásky k sobě a z lásky k hluboké moudrosti, kterou všichni v sobě máme ॐ