Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2019

V Úplňkové energii

Obrázek
Včera jsem jen tak rozjímala a ladila se na Úplňkovou energii. Nechala jsem sebou procházet pocity a sledovala jsem, kam mě to všechno povede.
Když jsem pak večer otevřela internet, opět na mě vyběhla spousta nabídek k tomu, jak se zdokonalovat, vylepšovat, harmonizovat a vybičovat ke svojí dokonalosti. Je to opravdu o tom, že jsme tak nedokonalí, nepřirození a nemožní? Je to o tom, že se opravdu musíme neustále školit, opravovat, předělávat a přizpůsobovat? A co kdybychom zjistili, že už skvělí a dokonalí jsme? Jak bychom s touto informací naložili? Jak bychom si sami sebe vážili? Jedinečnost, originalita, osobitost, nápaditost, ale také humanita, svoboda, prostor…to jsou Vodnářské symboly a kdo z nás si je umí užít? Luna ve Lvu je o našem srdci, o našem prožitku, vnitřní síle a hrdosti. Luna je nám blízkým spojencem, každý den a každou chvíli jsme ovlivněni její energií, jejím vyzařováním. Jenom jsme málo vnímaví a citliví. Spoustu věcí se snažíme uchopit rozumem a někam zařadit a vyhodn…

Nevědomý jógový spánek

Obrázek
Byla jsem na druhé straně pláže, abych pozdravila svoje indické známé a dala si u nich výtečnou keralskou kávu s buvolím mlékem. Chvilku jsem přemýšlela, jestli i cukr a nebo ne a uslyšela jsem: “Dobrý den.“ Koukla jsem se na dva mladé muže a protože tady není čeština až tak obvyklá, říkám: „Slyšela jsem dobře česky?“ Prý ano a dali jsme se do řeči. Co tady dělají a kde kdo byl v Indii a takovéto předávání cestovatelských zkušeností a postřehů. Jsou tady se svým švýcarským učitelem jógy.  Protože bydlí na druhé straně Varkaly, ptám se jich, jestli vědí, že tady bude Mezinárodní festival jógy. Prý nevědí, izolace jim vyhovuje a oni mají svého vlastního učitele jógy a nepotřebují „zkoušet“ jiného. Říkám jim, že je to fajn, ale bylo by občas dobré kouknout se i za obzory. Dívají se na mě a já už se slyším, jak říkám, co mi leží na srdci. Asi mě slyšeli a podle zadumaného výrazu ve tváři zřejmě také naslouchali. Nedávno jsem psala o bezpečné spiritualitě a toto je ten klasický příběh. Máme sv…

Příběh z indické nemocnice

Obrázek
Zřejmě se nám dějí různé věci proto, abychom získávali nové a další zkušenosti a možná také proto, abychom se naučili odbourávat svoje předsudky a obavy.
Svoji vlastní zkušenost z hospitalizace v indické nemocnici mám, ale tehdy mi bylo tak špatně, že mě ani nenapadlo něco sledovat, fotit a později rozepisovat. Tentokrát se to seběhlo trochu jinak a opět nečekaně. Když jsme v noci přeletěli ze státu Uttarpradéš do Keraly a ubytovali se v penzionu, mému muži začala téct krev z nosu. Vypadalo to nevinně a taky jsem mu říkala, že to by bylo, abychom nezastavili nějaké krvácení z nosu. Jenže krvácení se tak rozjelo, až nás oba vyděsilo a tak jsem v pět ráno vyběhla na ulici hledat pomoc. Pán z recepce od bambusových domků mi ihned sehnal taxi a postupně se z různých míst sbíhali další muži a ptali se, co se stalo. Vysvětlila jsem situaci a už tady bylo taxi, aby nás odvezlo do zdejší nemocnice. Krev crčela do ručníku a mě svírala úzkost. Na urgentním příjmu se mého muže okamžitě ujaly dvě s…

Varanásí potřetí

Obrázek
Varanásí je neskutečné město a pokud jste tady ještě nebyli, pak snadno uvěříte, že jste na místě, kde se rozdává osvícení.
Díky Indii a zejména díky Varanásí jsem pochopila, jak je jednoduché nastavit si míru bezpečné spirituality podle toho, komu nasloucháme, co vidíme a co prožíváme. Jak je jednoduché v organizované skupince plnit potřebná zadání, chovat se předepsaným způsobem a odříkávat to, co je třeba a duchovno je připraveno vklouznout do vašeho života a nenechat tam kámen na kameni. Co všechno potřebujeme vyřešit a jak dlouho čekáme na milost Boží, aby nám změnila to, co nedokážeme sami? Díky Varanásí jsem pochopila, jak je zásadní přijmout odmítané. Jak je lehké tvářit se, že oni jsou špinaví, nevzdělaní a primitivní, abych nemusela kouknout sama na sebe a přiznat si to samé. A nebo jsem snad já dokonalá? Mohu koukat na to, jak se spalují na ulicích mrtví a otřásat se strachem, aniž bych připustila, že toto čeká každého z nás a je jedno, kde se to odehraje. Stejně tak, když mí…

Novoluní v Kozorohu

Obrázek
Probudili jsme se do Novoluní v Kozorohu. Výborný den pro nastartování změn, které by měly být dlouhodobé a trvalé. Mohou to být pracovní záležitosti, ale také zásadní změny v našem osobním životě.
Jenom my sami dobře víme, kam je třeba zaměřit naši pozornost, kde už to dlouhodobě nefunguje a co je třeba udělat úplně jinak. Příjemná jógová sestavička uvolní klouby, protáhne páteř, výborný čas také pro očistu pleti a výživu kůže. Věnujme pozornost tomu, kde a proč ve svém životě skladujeme zbytečnosti a tím nemyslím jenom odložené oblečení. Udělejme pořádek také ve svých vzpomínkách, myšlenkách a očekáváních. Možná jsme se někde zasekli v čase a je třeba se posunout dál. Pokud chceme být konkrétní, pak nakoukneme do svého osobního horoskopu, abychom přesně věděli, která naše životní oblast si žádá tuto důkladnou revizi, nové cíle a plány a odvážné změny. A odvážnému štěstí přeje J. Přeji krásnou neděli.

Je to tak, jak to je

Obrázek
Moje desátá návštěva Indie. Nikdy by mě nenapadlo, že budu jezdit někam, abych objevila něco a nechala se fascinovat tak odlišným způsobem bytí.
Abych si mnohem později uvědomila, že jsem jenom a stále hledala sama sebe. Měla jsem to štěstí, když jsem před pár lety navštívila zapadlé vesničky ve státě Tamil Nadu, kde zůstala Indie ještě ve svojí srdečnosti a laskavosti, kde jsem našla lidi s rozzářeným úsměvem a srdcem na dlani. Ne proto, abych si něco koupila, abych jim něco dala a nebo podpořila jejich byznys. Ale z radosti obyčejného setkání. Tak jako to bylo kdysi dávno v malé rybářské vesnici, kde jsem se věnovala jógové terapii a objevila pro sebe naprosto neznámý svět malinkého kousku jižní Indie. Vše se mění. Lidé, jejich myšlení a záměry, vesnice i obchůdky. Nejenom v Indii. Je to velká výzva nepodlehnout zklamání z toho, že každý se potřebuje uživit, že jóga a ayurveda nejsou všemocné a lidé, kteří se usmívají, mohou mít i postranní úmysly. Spiritualita na každém kroku, stejně j…