Satori Blog

  Byla jednou jedna rodina. A jako každá rodina měla i tato svoje ideové vůdce, organizátory, roztleskávače a strážce karmy. Každý rok tato rodina pořádala vánoční setkání. Stařešina rodu byla starší dáma, na první setkání příjemná, veselá a milá, ve skutečnosti velmi přísná a neoblomná v tom, jak se v rodě chováme, jak spolu mluvíme, tedy spíše jak spolu nemluvíme, ještě lépe, o čem spolu mlčíme, protože každá rodina má svoje pravidla, svůj řád a svoji hierarchii a není dobré se pokoušet to změnit. Trest je pak přísný, jste doživotně vyloučeni z rodinných vánočních setkání a v podstatě už pro svoji rodinu neexistujete. Když pominu pár zdvořilostních frází při náhodném setkání.   Stařešina rodu, starší milá dáma, jednoho dne zemřela. Její roli ideového vůdce, organizátora, roztleskávače a strážce karmy převzala její nejstarší dcera. V bytě, který zdědila po svojí matce, ve stejných kulisách starého nábytku s urnou svojí matky na skříni, opět při...

  Světlo se netvoří, světlo se pozve dál.   Světlo potřebuje prostor.   Všichni potřebujeme prostor. Všichni potřebujeme více prostoru. Všichni potřebujeme více světla.   Lehni si do příjemné uvolněné polohy na zádech, podlož si nohy srolovanou dekou anebo pohankovým válcem. Uvědom si prostor, ve kterém odpočíváš a chviličku vnímej jeho energii. Uvědom si i svůj vnitřní prostor - jak se cítíš ve svém těle? Prohlub dech a zavři oči. Zhluboka se nadechni a zhluboka vydechni… ….a pak nechej dech volně proudit celým svým tělem.   Jemně uvolňuj tělo a pozoruj, jak klesá jeho přirozená tíha s každým dalším výdechem hlouběji a hlouběji do podložky. A pak postupně procházej celé tělo a uvolňuj hlavu, obličej a krk, ramena, trapézy a ruce až do konečků prstů… Uvolni hrudník, prostor mezi hrudníkem a bříškem…uvolni bříško, podbřišek a pánev. Uvolni třísla, kyčle a obě nohy až do konečků prstů. S dalším hlubokým výdechem rozprostři svoje záda co největší ...

  V době, kdy bychom měli více odpočívat a rekapitulovat a uzavírat a nechávat odejít, máme paradoxně nejvíce práce. Vánoční večírky, vánoční trhy, vánoční besídky, běhání po obchodech, uklízení, pečení, vaření…je toho spousta.   V době, kdy naši předci zamykali svoje pole, zahrady a mohli si dovolit více odpočinku a spánku, přerušovaného pouze pravidelným krmením dobytka, máme my, jejich potomci pocit, že se potřebujeme zničit. Nějaké tradice, rituály a moudré zkušenosti předešlých generací nás moc nezajímají.   Touha po dokonalosti a potřeba mít všechno nachystané a pod kontrolou, je motorem, který se nevypíná ani v noci. Takže místo vydatného spánku uprostřed rušného, hlučného a přesvíceného města přemýšlíme, kolik toho ještě musíme stihnout, kdy a kde máme být zítra a jak všechno skloubit a nakombinovat, aby to prostě vyšlo bez chybičky.   Žijeme v tahu přesvědčení, že se musíme více snažit. Že v našem životě nemůže být prázdné a tiché místo ...