Ženy středního věku

Často ke mně přichází na konzultaci ženy středního věku, které cítí vyhaslost, neví, jak ve svém životě dál, kudy a kam a proč.

Hodně to souvisí s tím, nakolik obětovaly svůj život rodině a nakolik si uchovaly prostor pro svoje vlastní touhy a přání. A ona vyhaslost a emoční prázdnota souvisí také bezpochyby se ztrátou nadšení.
Pro cokoliv.
Jsou dokonalé manželky a matky, které umí perfektně vařit, reprezentovat svého muže, mají doma naklizeno a připraveno. Umí se skvěle ovládat a kontrolovat. Ale v tomto sterilním prostředí není čas a prostor pro jejich vlastní radosti a vášně.
Z nějakého důvodu se jich už dávno vzdaly.
Tyto ženy měly často dominantní matky, které jim v jejich životě určovaly směr, vedly je tak, aby naplnily rodinné a společenské představy o tom, jak má správná manželka a matka vypadat.
A jako poslušné dcery se nechaly vést očekáváním a přáním svých matek, později manželů a také dětí.
Cena jakou zaplatily je dost vysoká. Ztráta svého Já, ztráta svých vlastních potřeb a svého osobního prostoru. Vyhasnutí radosti. Žijí životy svých blízkých a jsou připravené být kdykoliv k dispozici.
Zapomněly na svoje vlastní radosti a přání.
A když manželství upadá do rutiny a děti odchází z domova, zůstávají samy. Neopuštěné, ale přesto samy. Vyhaslé, smutné a zaskočené.
Ptají se, co mají dělat, aby se cítily dobře.
Žádají svolení, aby se mohly cítit dobře.
Samy znají odpověď, ale už dávno zapomněly sobě naslouchat.

Dobrá zpráva je ta, že nikdy není pozdě.
Další zpráva je ta, že návrat ke svému vlastnímu životu vyžaduje odhodlání, odvahu, zmiňovanou vášeň a především důvěru.
Důvěru ve svá vlastní rozhodnutí a v sebe samotné, i když pocítí nevoli a
nesouhlas svého okolí. A to pocítí. Protože každá změna v nás mění i naše okolí.
Každá změna vztahu k nám samotným odráží změny ve vztazích, které jsme dosud podporovali.
Nikdy nezapomínejte, milé ženy, samy na sebe. Je velmi lehké a plíživě nenápadné ztratit se mezi potřebami a očekáváním našich blízkých.
Je důležité opravdu nikdy nezahodit svůj kompas, svoje napojení na vlastní touhy a přání, i když budete muset být občas neústupné a nekompromisní.
Je snadné žít životy a příběhy druhých, je příjemné být vždy tou milou, usměvavou, ochotnou a také oceněnou, ale za tím vším se často ukrývá velká prázdnota a smutek.
Protože když přijde čas, kdy konečně můžete začít žít svůj vlastní život, zjistíte, že už to neumíte.


Foto: Jarmila Voženílková