Jaro a Úplněk

Zřejmě nás bude víc citlivých a vnímavých, kteří stále silně prožíváme dozvuky prvního jarního Úplňku.

Někdo špatně spí a nebo vůbec nespí, někoho bolí hlava, páteř, ozývají se výrazné emoce a otvírá se spousta zážitků a pocitů z minulosti.

PoÚplňková Luna má stále velkou sílu, když jsem si šla v půl třetí ráno do pokoje pro počítač (už mě ty ovečky prostě nebavily), překvapilo mě, jak je půlka pokoje silně ozářená Lunárním světlem, ve kterém meditovali naši kocouři.

Silné známky únavy a celkové energetické odpojení jsem přičítala jarní únavě, na kterou jsem doposud nikdy „netrpěla“.

Včera jsem šla únavu a pocit, jako když mě přejel parní válec, rozběhat do lesa.

Ovšem pak to bylo ještě horší a jediné, po čem jsem toužila, bylo lehnout si na zem, přikrýt se dekou a takhle tam zůstat až do léta.

Když jsem toto téma otevřela včera na lekci jógy, překvapilo mě, kolik z nás prožívá tyto dny naprosto stejně. Včetně ploužení se od ničeho k ničemu a velké únavy.  

Dneska jsem byla opět u skvělého pána, který mi krásně rovná a uvolňuje páteř a překvapilo mě, když jsem mu popisovala svůj stav, jak okomentoval současnou situaci.

Energeticky velmi náročné období, jaro, které by bylo rádo jaro, ale ještě není, prudké teplotní změny a zejména stále silná Lunární energie sobotního Úplňku.

Tak a kde je ta jóga, že?

Pán, který tak skvěle diagnostikuje a léčí a taky chodí ke mně na jógu, mi masíruje reflexní body na chodidle a přitom povídá: “Je to přesně tak, jak říkáte na lekcích – všechno jenom do příjemného napětí, nikdy nejdeme za hranici bolesti, vnímáme tělo a jeho potřeby…“

A to mi cinklo, přímo zazvonilo…jít rozběhat pocit únavy, opřít se do napětí v krční páteři a rozcvičit ji, naplánovat si spoustu úkolů a přitom nemít na ně energii…jak snadno dokážeme jít sami proti sobě, jak se pořád učíme zůstat v tom onom okamžiku pocitů a energetického deficitu.

Včera jsem šla velmi sama proti sobě a tělo se ozvalo. Připomnělo mi, že mu nenaslouchám, že ho nerespektuji, že nerespektuji sama sebe a nedávám prostor tomu, co si žádá.

I naše únava potřebuje svůj prostor, i naše nechuť a ploužení se od ničeho k ničemu potřebuje svůj respekt, i náš špatný spánek a nespavost volá o pozornost.

O právě probíhajících detoxikacích podle různých návodů si myslím totéž.

Pokud citlivě prožíváte současné období, pokud se necítíte dobře a potřebujete více odpočívat…pak to udělejte.

Odložte diety a proplachování kde čeho, odložte nové cvičební sestavy a zásadní životní změny, negruntujte, neplánujte a pokuste se nejenom více odpočívat, ale pokuste se nedělat vůbec nic.

Tak jednoduché a tak to pořád neumíme.

A jak já říkávám - v józe není učitele ani žáka, protože se všichni od sebe učíme navzájem.

Děkuji za připomenutí, ráda posílám dál…

Foto: Jarmila Voženílková