Úhel pohledu
Pokud uvíznete
v jakékoliv životní situaci, v jakémkoliv pocitu, emoci či prožitku,
pak poodstupte.
Možná to nejde pomocí vaší
mysli, ale určitě to jde fyzicky.
Změňte pozici svého těla.
Předkloňte se, zakloňte se, převraťte si to vzhůru nohama. Podívejte se úplně
někam jinam, kam jste už dlouho nekoukali.
S očima upřenýma pod
svoje nohy vidíte jenom zem a už nic jiného.
Myšlenkou upřenou jenom
k tomu, co vás trápí a tíží, nedokážete zachytit jiné možnosti, nemáte
jinou volbu.
A vaše mysl, vaše tělo a
váš život přijme to omezení.
Proto nezůstávejte dlouho
v jedné životní pozici, kdy vám tělo i mysl poví, že už je všechno dané a
nalinkované.
Není.
Zkuste zaklonit hlavu a
podívat se vzhůru.
Uvidíte prostor, spoustu
volného prostoru, změní se váš dech a úhel pohledu.
Uvědomíte si, jak je najednou
váš život hluboký, prostorný a otevřený.
Dech a mysl následuje vaše
tělo a získáte nový impulz a svolení uvidět to, co jste už dlouho neviděli.
Jsme velmi citliví
k tomu, co ve svém životě prožíváme, co nás obklopuje, co často vidíme a
koho často potkáváme.
Díky drobné změně - jakékoliv, díky změně pozici těla, dechu a
pohledu našich očí k sobě pustíme nové a další možnosti.
Když jsem byla v lese
a vyfotila nebe, podívala jsem se na lesní pěšinku, kde stála rodinka
s malými dětmi a všichni měli zvrácené hlavy dozadu, protože je zajímalo,
co fotím.
Usmáli jsme se na sebe.
Už víme.
Foto: Jarmila Voženílková
Foto: Jarmila Voženílková
Komentáře
Okomentovat