Nevědomý jógový spánek

Byla jsem na druhé straně pláže, abych pozdravila svoje indické známé a dala si u nich výtečnou keralskou kávu s buvolím mlékem.

Chvilku jsem přemýšlela, jestli i cukr a nebo ne a uslyšela jsem: “Dobrý den.“

Koukla jsem se na dva mladé muže a protože tady není čeština až tak obvyklá, říkám: „Slyšela jsem dobře česky?“

Prý ano a dali jsme se do řeči.

Co tady dělají a kde kdo byl v Indii a takovéto předávání cestovatelských zkušeností a postřehů.

Jsou tady se svým švýcarským učitelem jógy. 

Protože bydlí na druhé straně Varkaly, ptám se jich, jestli vědí, že tady bude Mezinárodní festival jógy. Prý nevědí, izolace jim vyhovuje a oni mají svého vlastního učitele jógy a nepotřebují „zkoušet“ jiného.

Říkám jim, že je to fajn, ale bylo by občas dobré kouknout se i za obzory.

Dívají se na mě a já už se slyším, jak říkám, co mi leží na srdci.

Asi mě slyšeli a podle zadumaného výrazu ve tváři zřejmě také naslouchali.

Nedávno jsem psala o bezpečné spiritualitě a toto je ten klasický příběh. Máme svého učitele jógy, jezdíme s ním i po světě, víme, co bude teď a potom a nepotřebujeme vědět víc. Nepotřebujeme se více poznávat, šokovat a obdarovávat – jsem slyšela i já.

Jiný učitel jógy a jiný přístup by mě mohl probudit z příjemného nevědomého jógového spánku.  

 Vzpomněla jsem si na dvě dámy, které kdysi docházely na moje kurzy jógy a tak nezvládly tu odlišnost mého podání od jejich původní a skálopevně přesvědčené podoby jógy, že chodit přestaly. A přitom tak zajímavý obzor se jim otvíral, pokud by si přiznaly, že není problém v józe, ale v jejich neochotě pustit k sobě blíž něco nového.

Jeden z mužů se mě ptal, jestli se věnuji józe, tak jsem odpověděla, že ano.

„Znáte základní pozice? A dýchací cvičení? A meditaci? A relaxaci? A zpíváte mantry?“

Když jsem odpověděla, že ano, tak byl spokojený, jenom možná netušil, že je spousta podob jógy a že guru není jenom ten, který mi vyhovuje, ale taky ten, který mě taky občas naštve, provokuje, šokuje a překvapuje.

Jakmile se usadím pouze ve „svojí józe“, stagnuji.

Stagnuji ve svém přesvědčení, ve svém vývoji a svém vlastním životě.

Je to bezpečné, je to přehledné, ale občas taky nudné.

To jsem si ovšem už nedovolila poznamenat, k tomu je třeba dojít si sám.

Probrali jsme indické Himaláje a druhy jógových podložek, dopila jsem keralskou kávu.

Myslím, že semínko bylo zaseto.

Těším se na festival, tak uvidíme, jestli se tam potkáme J.