Satori Blog

  Říkala jsem si, že by byla škoda opomenout takovou šikovnou věcičku, jako je thajské masážní dřevo. Dlouho jsem po něm pokukovala a pak mi ho jedna dobrá duše půjčila, abych si mohla vyzkoušet, jak to vlastně funguje. Nejdříve jsem si vůbec neuměla představit, že bych si na něj lehla. Lehla jsem si.  Pak jsem si neuměla představit, že bych si na něj lehla, natáhla nohy a vyndala zpod hlavy polštářek. I k tomu jsem došla. Jak? Takže jak já ráda říkám, že všechno je jóga, pojala jsem i tuto zkušenost jako zcela jógovou. Jsme zvyklí stále něco pro něco dělat. Nějak si neumíme představit, že by se něco mohlo dít jen tak samo od sebe, aniž bychom to řídili, měřili, aniž bychom zasahovali a korigovali. A o tom to přesně je. Jógový přístup je o tom, udělat něčemu prostor, uvolnit se do situace, do těla a do mysli, nezasahovat, ale jenom pozorovat. A důvěřovat. Pokud zůstanu v napětí a strachu, neuvolním se. Uvolnit se znamená pustit kontrolu, všechny predikce, strachy a obavy. Někdy náročn

Ženské archetypy. Kolik z nás touží být Královnou, Bohyní a Kněžkou. Je to přirozené, hledat ve svém životě něco vyjímečného a sebeposilujícího. A pak nám může uniknout i něco podstatného.   Bylo to právě v tomto období Dušiček, kdy se mi hodně připomíná moje maminka. Ale letos to bylo jiné. Letos jsem hodně myslela na svoji babičku. Tu druhou babičku. Abych to vysvětlila – když jsem byla malá, moji rodiče se rozvedli a já jsem tak asi v osmi letech ztratila kontakt se svojí druhou babičkou, maminkou mého otce, babičkou Lídou. Spolu s dědečkem se uzavřeli za nedobytnou hradbu zklamání a odmítání, čímž tak trestali moji mamku, ale bohužel i mě. Postupně jsem je přestala navštěvovat, odmítali kontakt a vlastně moje poslední návštěva u nich byla, když jsem už byla dospělá a přijela jsem jim představit jejich pravnoučata. Babičku Lídu si pamatuji jako ženu naprosto oddanou svému muži. Můj děda byl váženou osobou v ostravském oboru strojírenství a babička byla ženou v domácnosti, jak už

Tak nějak mnoho z nás uvízlo v tématech svého dětství a našeho vztahu k autoritám.  A možná jsme tam dodnes. Jak to poznáme?   Bojíme se být sami sebou. Bojíme se kritiky a nepřijetí. Bojíme se samoty a opuštění. Bojíme se být jiní. Bojíme se vyslovit svůj názor a vyprávět svůj příběh. Bojíme se tvořit s nadšením a otevřeným srdcem. Bojíme se vášně a spontánnosti. Bojíme se mít špatný den, špatnou náladu a nepříjemné emoce. Bojíme se přirozenosti. Ve všem.     Lpíme na dogmatech a připomínkách z kdysi dávno. Lpíme na postulátech, které formovaly naše dětství. Lpíme na dokonalosti. Ve všem. Lpíme na svojí skvělé a bezchybné sebeprezentaci.   Napodobujeme, přebíráme a papouškujeme.   V dnešní době zoufale potřebujeme originalitu a jedinečnost. Potřebujeme více pravdivých a silných životních příběhů. Ne pro napodobování, ale pro inspiraci. Pro pocit, že to prostě jde – udělat změnu, jít si za svým, nabídnout svůj pohled na svět, svoje nápady, svoji statečnost a svoje originální J

Uvolňuji minulost a s láskou a úctou přijímám své předky.   Respektuji celou svoji rodovou linii, nemám potřebu něco opravovat a léčit. S respektem a s úctou k tomu, jak žili moji předci, přijímám jejich životy, jejich volby i jejich zkušenosti. Já už mohu jít jinou cestou, mohu se rozhodnout svobodně o tom, jak budu žít. S úctou k životům mých předků já s láskou přijímám ten svůj.   Tvameva Mata Cha Pita Tvameva Tvameva Bundhushcha SakhaTvameva Tvameva Vidya Dravinam Tvameva Tvameva Sarvam Mama Deva Deva    J si moje matka, jsi můj otec, jsi moje rodina a můj přítel. Jsi moje poznání a moje bohatství Jsi vše, co mám. Jsi Světlo všech Světel. Óm mír, mír, mír ॐ         Foto: moje indické z malého chrámečku v Tamil Nadu   …v Indii se mi velmi líbí podpora rodiny, síla rodiny a úcta k předkům. Přesto nic není dokonalé a například stále tady přetrvává komplikované postavení vdov, zejména na venkově a nebo v malých městech. Až pojedete do Varanásí, poblíž ghátů je krásná kavárna Ope

Včera jsem na soukromé lekci v Satori vysvětlovala slečně princip dechu. Tady – ukázala jsem na hrudník – tady se nadechujeme, tady aktivujeme svoje začátky, radosti, nadšení a touhy. Tady jsme v souladu s budoucností. Proto je důležité pečovat o otevřený hrudník, o pružnost mezižeberních prostor a měkkost svého srdce. A tady – ukázala jsem na břicho a pánev – tady vydechujeme. Tady výdechem ukončujeme, odevzdáváme a čistíme prostor pro nový nádech. „Takže“, řekla slečna, „abychom se mohli dobře nadechnout, potřebujeme především důkladně vydechnout“ „Ano, to je přesně ono. A nemusíme zůstat jenom ve fyzickém těle, můžeme k tomu přibrat i všechny svoje zapomenuté minulosti se spoustou domněnek a emocí…, tam, kde jsme uvízli ve svojí vlastní historii, tam není už mnoho prostoru pro naši budoucnost.“, dodala jsem. Skvělé, miluji tak bystré žáky 😊 Celá lekce pak probíhala v základním rytmu nádechu a výdechu, kdy jsme během jednotlivých fází probraly se slečnou všechno, co nám právě vln

Novoluní na 14 st. znamení Raka v konjunkci s jednou z nejjasnějších hvězd Canopus. Canopus je součástí souhvězdí Lodního kýlu bájné lodě Argo. Místo navigace, životního směru, stabilizace, podpory a prosperity. A všechno, co jsme dneska otevřeli, podpořili a nastartovali, ponese tuto skvělou energii. Koukněte se do svého nativního horoskopu, kde se právě odehrává toto Novoluní a najdete místo svojí životní jistoty a stability. Odpovíte sami sobě na otázku, co všechno je ve vašem životě důležité proto, abyste se cítili dobře, klidně a bezpečně. Aby vám to připomínalo, kam se vracet, který přístav a která energie vás podporuje, kde podporujete sami sebe…intuitivním rozhodnutím, novým začátkem a bezpečnou plavbou životem. Koukala jsem dneska na pláži, kdo co všechno otevřel a začínal. Viděla jsem svatbu, nové bílé turisty, kterým začínala dovolená, tatínka, který učil malého syna plavat a spoustu dalšího… A jak jste vy nastartovali dnešní den s touto slibnou konstelací?     Foto: moje

Neptun aktuálně na konci znamení Ryb a moje otázka: může to být více modré? V této pozici se snaží Neptun, planeta iluzí, klamu, fantazie a všemožných úniků, si ještě pořádně zařádit. Aneb, ještě jsem neřekl svoje poslední slovo. Neptun, to je spousta vody a v té vodě i pevné tvary ztrácí svoji pevnost. Stačí do vody postavit tužku a dívat se. Co bylo včera tak, může být dneska úplně jinak, až nakonec zjistíte, že vás až tak nerozčiluje samotná změna, jako ztráta iluzí. Jste nazlobení proto, že jste tu boudu neprokoukli dříve, že jste dříve nepronikli za čáry máry kouzelníka, který s úsměvem vytahuje z klobouku jednoho králíka za druhým a teprve teď uvidíte pod stolečkem kouzelníkovu asistentku, která tam králíky zespoda prostrkuje. V optice Neptuna a jeho mámení a šálení (ostatně vzestupný trend indikace jakékoliv medikace i meditace je přesně to samé) prcháme z reality a je úplně jedno, jestli ujíždíme na jednorožci a nebo přijímáme vesmírné kódy. Když jednorožec zabrzdí, konečně

Nejsem odborník na frekvenční pásma, nejsem odborník na mimozemšťany. Ale ráda o těchto „věcech“ poslouchám a přemýšlím, protože mě vždycky inspirují a posunou zase o kousek dál. Stejně tak jsem poslouchala povídání o mimozemských rasách, o tom, jak nám implantují čipy a různá zařízení, aby nás mohli ovládat a blokovat, abychom byli nešťastní, nemocní a závislí na jejich úmyslech s námi. Jak ráda říkávám, není třeba chodit do minulých životů, stačí se vrátit do dětství. Možná není třeba ani navštěvovat mimozemšťany.   Vzpomenete si, jakou větu vám v dětství vaši rodiče říkali nejčastěji? Vzpomenete si, jak vás trestali? Vzpomenete si, jakým způsobem vás odmítali? Protože rodiče jsou pro nás děti ta nejvyšší autorita a co oni nám říkají, to je pro nás svatá pravda. Navždy a napořád. A to ovlivňuje celý náš život, než se jednou probudíme a zjistíme, že žijeme úplně jinak, než bychom měli a než bychom si přáli. A to v tom lepším případě. V té smutnější verzi stále nevědomí a neprobuzení

Jste na lekci jógy, blíží se k vám učitel a uslyšíte tuto větu. Pak velmi zpozorněte. Nikdy nedovolte, aby vás někdo tlačil proti odporu vašeho těla do jógové pozice, aby si na vás ve vaší pozici sedal a nebo lehal. Je jedno, s jakým úmyslem, prostě to nedovolte. Možná vás zaskočí respekt k učiteli, možná si myslíte, že ví, co dělá, ale úcta k vám samotným by měla být na prvním místě. Nikdy nedovolte, aby někdo druhý nerespektoval odpor vašeho těla, které ví, proč jste v pozici tak hluboko, jak právě jste. Občas o tom mluvím na lekcích, když slyším příběhy o tom, jak někdo na někoho fyzicky tlačí, aby ho „do té pozice dostal“. A děje se to hodně často. Sama mám svoji vlastní zkušenost, když mě před pár lety na lekci jógy v Indii učitel obešel a aniž by cokoliv řekl, zatáhl mě silně v pozici paščimontanásany (kleští) za obě chodidla. Chtěl mi více protáhnout páteř, ovšem řezavá bolest na pravé straně zad moji pozici ukončila a dlouho jsem ji nemohla praktikovat, protože to prostě přes

Zapomeňme na ono hanlivé: „Ona nedělá vůbec nic, přijde domů a dá si nohy na stůl“ Ona to totiž dělá velmi dobře a pokud si ještě k tomu lehne a šoupne nohy ještě výš, pak to bude úplně nejlepší 😀   Platí pravidlo: obrácená pozice je každá pozice těla, kdy srdíčko je výš než hlava. Obrácené pozice v józe jsou skvělé a mají spoustu fyzických a psychických benefitů. Například před spaním podporují zklidnění a svalové uvolnění a spánek je pak kvalitnější. Uvolňují napětí v nohou, osvěžují lymfatický systém, podporují změnu prokrvení v těle, což bude naprosto skvělé pro naše vrásky v obličeji, pro podporu funkce štítné žlázy a dalších žláz s vnitřní sekrecí. Obrácené pozice prokrvují hrudník a náš mozek, posilují činnost srdce, lépe se nám dýchá a krásně přitom odpočívá páteř a celá záda. Obrácené pozice zklidňují nervový systém, uvolňují celkové napětí v těle, jsou skvělé pro relaxaci. Regulují prokrvení v oblasti pánve, zmírňují menstruační problémy a bolesti.  Obrácené pozice po

  Potřetí a naposledy se vrací Pluto do znamení Kozoroha, aby se znovu setkalo se Saturnem a aby dokončilo a uzavřelo to, co při prvním vstupu rozvrtalo. Poprvé se tak stalo v lednu 2019. A této době jsme byli v Indii a říkala jsem svému muži, že se mi to nelíbí, že toto je válečná konstelace. Když jsem se rozhlédla, nic tomu nenasvědčovalo. Všechno běželo tak jako vždycky, lidé se na sebe usmívali, obchůdky prodávaly, moře bouchalo pořád stejně, jenom ten pocit… Dneska už vím, že slovní spojení „válečný stav“ může mít spoustu podob. Pluto je energií smrti. Bere všechno, co už není k životu. Nemilosrdně a bez varování. To jsou ty životní krize, náhlé konce a stavy beznaděje a zoufalství. Někdy se musím pousmát nad tím, jak moc jsme přesvědčeni o tom, že máme svůj život pod kontrolou, jak velmi málo věříme tomu, že vždy je tady něco, co nás přesahuje, co pod kontrolou nemáme a jak lehké je o tom filozofovat a jak náročné je tím projít.   V období krize se mi osvědčilo jediné. To, do č

Vítejte v městě budoucnosti. Takhle nějak si budoucnost představuji. Tedy moje sociální Já si ji takhle představuje. Spousta krásy, odlesku, technické vymoženosti a taky více osamělosti. I to jsem dneska viděla. Líbí se mi tahle moderní dokonalost, miluji krásu a vznešenost arabských žen, stejně tak i spoustu testosteronu, který tady všude poletuje, čeští muži prominou 😉 ale upřímně nevím, co bych tady třeba jen týden dělala. Moje laskavé Já miluje Indii. Keralský venkov, kde na ulici posnídáte s kravkami knedlíčky idlí se spoustou pálivé masaly, nakrmíte psí čumáčky a místní vás vezmou do srdce chrámu, kam sice turisti nesmí, ale prostě vás tam vezmou, kde ráno vyjdete naboso do obchůdku a už ty boty do večera nenazujete a povídáte si s lidmi, protože tam si lidi rádi povídají, koukáte spolu na západy slunce, ráno se s úsměvem zdravíte cestou pro nejlepší chai a rodiny drží pospolu a nikdy jsem se tam necítila osamělá. Ani v těch nejdivočejších situacích, a že už jich tam bylo… Foto:

Možná záhadný nadpis, možná že ten, kdo ví, se nediví. Jsme v období mezi zatměním Luny v energii Vah, které už proběhlo, a právě se blížíme k zatmění Slunce v energii Berana. Osa Beran - Váhy, kde se momentálně nachází Lunární Uzly (naše minulost a naše budoucnost – velmi jednoduše řečeno) přináší rozpor mezi energií klidu, harmonie a elegance (všeho druhu) a Beranskou potřebou si za každou cenu prosadit to svoje a nejlépe všemi dostupnými prostředky. I nečestně, nemorálně, agresivně. Zatmění může vypadat tak, že vám někdo zakryje oči a nutí vás jít dál. Vypne vaše instinkty, pocity a sází na vaše nevědomé potřeby, komplexy a potlačované touhy. Pokud je to dobrý manipulátor, určitě se mu povede vás zneužít pro svoje vlastní cíle a ambice. Zatmění, to nejsou věci okamžiku, to jsou často chvíle, které vynesou na povrch velmi stará zranění, velmi bolavé okamžiky v našem životě,  kdy jsme nedostali to, co jsme chtěli a potřebovali a ono hluboké zranění si neseme dál. Pečlivě ukryté, z

Včera v noci jsem přespala na chatě, protože ten boží klid, ticho a ranní sluníčko do postele je prostě kouzelné. Když jsem se vzbudila, uviděla jsem na okně motýla. Ani nevím, že tam přespal se mnou, ale teď jsem koukala na jeho pokusy o nový a další vzlet, jenže nevěděl, že je to okno, které sice slibuje stromy a sluníčko, ale jeho podstatou je silné sklo. Na jednu stranu chrání před mrazem, na druhou stranu omezuje svobodu. Chvilku jsem motýla pozorovala, protože jsem přemýšlela, jak ho co nejjemněji přenést na verandu a dát mu svobodu. Měl otlučená křídla, ale taky měl stále naději, že se mu to nakonec povede.   Už na józe jsem vyprávěla o panu Havelkovi a o jeho skvělých video promluvách, které jsou naprosto praktické, ale přitom nevylučují nic tak osvobozujícího, jako najít a přijmout svoji zodpovědnost, určit svůj životní směr a vykročit. Velmi se mi líbí termín pana Havelky „letová hladina“, kterou je třeba udržovat stále a nepřetržitě v patřičné výšce. A pokud poklesneme, n